Dnes nevaříme! Ne že bychom snad neměli hlad, ale po celém týdnu, kdy jsme zavření doma nebo v kanceláři, jsme měli potřebu vyrazit na čerství vzduch. Zima je prostě kouzelná a byla by škoda tuto zasněženou pohádku pozorovat pouze přes zavřené okno. Musím však uznat, že ty teploty by mohli vylézt alespoň o pár stupňů k nule! Doma se cítím jako v iglů a i s deseti vrstvami jako cibule mám stále pocit, že nacházím nové části těla, které mi ještě neumrzly. Franta samozřejmě dělá hrdinu, ale ono ho to přejde až zjistí, že jsem mu dala jegrovky vyprat!
O hladu jsem samozřejmě nebyli, na žádný výlet nevyrážíme bez vydatné sváči. Vždy totiž existuje potenciální riziko, že bychom se mohli ztratit. Škoda jen, že ji Franta vždy s ní ještě než se za ním zabouchnou dveře od bytu.
